11. 8. 2026

Náš František Bartoš

Zlínský rodák František Bartoš (1837-1906) byl ve své době pilířem kulturního života na Zlínsku a z dnešního pohledu celebritou. Významně se zasadil o vývoj a kodifikaci českého jazyka. Ovšem zatímco Dobrovský a Jungmann jsou uváděni v této souvislosti vždy, u Bartoše se většinou zmiňuje hlavně jeho práce národopisná.

Odkazu Františka Bartoše se dnes věnuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které tohoto muže a jeho práci představuje v malé expozici, doplněné hernou plnou hrátek s příslovími, hádankami a nářečími, jimž se Bartoš tak intenzivně věnoval.

Právě jeho Dialektologie moravská a Dialektický slovník moravský jsou v tomto oboru stěžejními díly, které sehrály zásadní roli v zachování moravských nářečí. Bartošova systematická práce sběru informací o lidových zvycích a obyčejích, o lidovém léčení, pověrách a podobně položila základy moravské etnografie a folkloristiky. Z knih s touto tematikou připomeňme knihy Lid a národ nebo Naše děti.

Bartošův význam ve Zlíně zastínila firma Baťa, přitom její zakladatel Tomáš Baťa patřil k hlavním propagátorům Bartošova díla. „Ještě v r. 1926 sám Baťa významně podpořil oslavnou připomínku 20. výročí Bartošova úmrtí, nad níž převzala patronát Česká akademie věd a umění," říká Silvie Lečíková z Muzea jihovýchodní Moravy. „I to svědčí o postavení Bartoše na národní kulturní scéně."

Jiným důkazem úcty, jíž se František Bartoš za první republiky těšil, byl projekt Bartošova národopisného muzea ve Zlíně. Zmínka o něm padla už v r. 1937, detailně byl návrh představen v r. 1946. „Celý areál o výměře 102 hektarů měl vzniknout v zalesněné lokalitě Hradisko směrem ze Zlína na Kudlov," uvádí jeden z panelů v krátkodobé výstavě muzea právě v Bartošově expozici, jejíž kurátorkou je etnografka Jana Koštuříková. „Měl zde vzniknout přírodní amfiteátr, letní restaurace ve stylu valašské zahrady a celá valašská dědina včetně kostela." Originální koncept propojení moderního a tradičního Zlína získal obrovskou podporu, město si od něj slibovalo mimo jiné i zvýšený turistický ruch. Poválečné události, zejména ty ve firmě Baťa, ale nakonec vedly k tomu, že projekt se nikdy nepodařilo uskutečnit.

Letos si připomínáme 120 let od Bartošova úmrtí. Muzeum kromě zmíněné výstavky připravilo i vycházku PO STOPÁCH FRANTIŠKA BARTOŠE. Zájemci se na ni mohou vydat už 29. srpna 2026, a to ve 14 hodin od 14. budovy BAŤOVA INSTITUTU.

Kontakt:

ing. Silvie Lečíková
vedoucí obchodního oddělení MJVM ve Zlíně
Vavrečkova 7040, Zlín
573 032 326 | 734 769 971 | silvie.lecikova@muzeum-zlin.cz
www.muzeum-zlin.cz

• František BARTOŠ ( 1837-1906), rytíř řádu Františka Josefa, byl moravský pedagog, vlastenec, jazykovědec, etnograf, významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě, autor dosud jediného souborného moravského dialektologického slovníku (dvoudílný Dialektický slovník moravský, 1905–06). Cílem jeho povznesení českého jazyka a vzdělání národa, protože právě v nich viděl pilíře identity českého národa.

Foto: Pohled do výstavy Druhý život Františka Bartoše: Nositelé odkazu